Praga – Prašná Brána U Zeleného Jelínka – Jiří Švengsbír

Obraz – Praga – Prašná brána U Zeleného Jelínka (Pragensia). Signován v tiskové ploše vpravo dole – viz foto. Autorem je grafik Jiří Švengsbír. PRAŠNÁ BRÁNA (PRAHA) Výraznou pražskou dominantou a architektonickým skvostem je Prašná brána, otevírající jeden z možných vstupů do Starého Města pražského. Její předchůdkyně stála v těchto místech již koncem 13. století, tedy ještě před vznikem Nového Města pražského, a tudíž tvořila důležitou součást hradebního systému. Když v jejím sousedství, na místě dnešního Obecního domu, vybudoval český král Václav IV. důležité politické a společenské centrum Králův dvůr, využívaný i jeho následovníky, bylo později rozhodnuto značně zchátralou věž nahradit novou. Tato věž s bohatou plastickou výzdobou na východní i západní straně byla vystavěna v letech 1475-1483, podle návrhu Matěje Rejska. Své jméno získala proto, že v ní byl svého času skladován střelný prach. V letech 1875-1886 byla Prašná brána novogoticky upravena podle návrhu arch. Josefa Mockera. Přitom došlo k doplnění figurální výzdoby o sochy českých panovníků a českých světců. V nárožní nice Obecního domu byla umístěna novodobá socha Matěje Rejska, dílo Čeňka Vosmíka. Prašná brána je vysoká 65 metrů a k vyhlídce ve výšce 44 metrů vede točité schodiště se 186 schody. Odsud začínala tzv. Královská cesta. U ZELENÉHO JELÍNKA (PRAHA) Měšťanský dům na Úvoze číslo 51. Taktéž se nachází na tzv. Královské cestě – pro změnu téměř na konci v Nerudově ulici v místech, kde se již nad námi zvedá hradní masiv. Tento spíš jelínek než jelen – se ocitl na domě už koncem roku 1630. Nynější pochází nejspíš z roku 1819 a vznikl zřejmě při přestavbě domu podle plánu stavitele Wyttka. Středověké umění se jeleny hemžilo. Podle mytologie řídila jelení spřežení smělá a vznešená Diana – Artemis. Zajímavostí je že zde žil až do své emigrace na Slovensko v letech 1971–1994 guru českého undergroundu, básník a filozof Zbyněk Fišer alias Egon Bondy a ve sklepní pracovně zde zkoušeli Plastic People of the Universe. Rozměry včetně rámu cca 34 cm x 24 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Originální ocelorytina na papíře. Celkový stav – viz foto. Obraz je přibližně ze 70 let 20. století. Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Švengsbír Jiří Antonín * 19.4.1921 Praha + 3.3.1983 Praha rytec, grafik, typograf, ilustrátor Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 – 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec. Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další. Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála – koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny. Členem skupin – Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech. Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde. VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: 1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha 1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha 1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha 1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha 1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon